Životy těch druhých

V originále:Das Leben der Anderen
Žánr:Drama
Původ:GER
Rok:2006
Délka:137 minut
Režie:F. H. von Donnersmarck
Hlavní role:M. Gedecková, U. Mühe, S. Koch
Doporučení:ano

Píše se rok 1984 a východoněmecký dramatik Georg Dreyman (Sebestian Koch) už zná natolik dobře život ve své zemi, že ví, co je nutné k tomu, aby mohl tvořit. Snaha o to, že člověk může být vždycky ještě lepší, se pro něj stala ideálním námětem her, které jednak s povděkem kvituje strana, ale které mají stále dostatečnou úroveň na to, aby si udržel dobré jméno na Západě.

Georg působí dojmem naprosto spolehlivého člověka, ale věčně podezřívaví agenti Stasi na něj i přesto dávají bedlivý pozor. Kapitán Gerd Wiesler (Ulrich Mühe) dostává za úkol Dreymana sledovat. Jeho jednotka je schopna během krátké chvilky, kdy není dramatik doma, nasadit odposlouchávací zařízení do každé místnosti. Sám Wiesler pak ve dne v noci sleduje, s kým se dramatik stýká, o čem mluví a jak uvažuje.

Dozvídá se tak například i jeho o intimnostech s Dreymanovou milenkou, přední herečkou Christou-Marií Sielandovou (Martina Gedecková). Ta sice svého umělce nepochybně miluje, zbožňuje však také svou práci, pro kterou je schopna obětovat daleko více - třeba pravidelně jednou týdně souložit s ministrem Bruno Hempfem (Thomas Thieme) na zadním sedadle taxíku.

Ve Wieslerovi se však postupem času hne svědomí, a když vidí, jaké problémy přináší jeho represivní složka státu běžným lidem, kteří chtějí pouze svobodně žít a tvořit, začíná v duchu Dreymanovi fandit. I pro něj však není snadné balancovat mezi důvěrou svých nadřízených a snahou sledovaným neuškodit.

Životy těch druhých se nesnaží být filmem, který věrně zachycuje konkrétní historickou událost. Vlastně má svým pojetím daleko k ponuré atmosféře doby, kdy žil každý ve strachu z toho, co na něj kdo ví, a zda mu druhý den nezakážou činnost. Svým zpracováním připomíná spíše špionážní drama v americkém stylu, které v tomto ohledu může jen těžko konkurovat např. české filmové klasice Ucho.

Na druhou stranu je ale třeba jednoznačně vyzvednout výborný scénář, dialogy a schopnost tvůrců udržet v divákovi neustálé napětí. Potěšující je rovněž fakt, že německý film má potřebu se vracet i po sedmnácti letech od pádu berlínské zdi k černým kapitolám své poválečné historie. A i když má příběh třiatřicetiletého režiséra Floriana Henckela von Donnersmarcka až přehnaně nereálný a romantický konec, je určitě skvělou podívanou a také dobrou sondou do praktik policejních složek. Však také ne nadarmo získal cenu Americké filmové akademie za nejlepší zahraniční film roku 2006.

Přidat vlastní názor k filmu

Vaše doporučení: